|
Po dlouhé a tuhé zimě se konečně o vládu nesměle přihlásilo jaro a nám bylo dopřáno strávit pohodový víkend s partou dobrých přátel na hotelu Harmonie, na tradičním zahajovacím srazu, který pořádal CZ&SK varadero klub.
Pátek 14.4.
Využívám toho, že mám dnes dovolenou a zařizuji nezbytné věci. Před polednem se konečně dostávám do garáže, abych na varánka připevnil spz a po zimě ho zkusil natočit. Moc se mu nechce, ale nakonec si dá říct :-). Po obědě balím věci a občas kouknu z okna - stále nic nového, už od rána prší :-( . Před barákem nakládám na varánka vše potřebné a za mírného deště a teploty 6st. vyrážím na mou první letošní cestu. Naštěstí jsem přes zimu nezapomněl jezdit a svižným tempem jsem za chvíli u hotelu Harmonie (mám to 20km :-) ). Tam už je, díky klukům kteří přijeli o den dřív, vše připravené a vesele se griluje :-). Ubytovávám se a čekám na další účastníky, kteří postupně přijíždějí - většinou celý mokrý, protože prší skoro všude :-( . Čas rychle běží a je tu večer a s ním spojené promítání fotek z výpravy Maroko 2006, které se spolu s jezdci na nějakých neznámých strojích :-) , zůčastnili i Ladik a Tom na varaderech. Fotky i vyprávění jsou hoodně zajímavé a večer tak příjemně uteče. Pak už jen následuje pitka až do ranních hodin :-).
Sobota 15.4.
Vstávám celkem v pohodě a jdu to ven omrknout. Ledový krunýř na motocyklech dává tušit že ranní teplota není nejvyšší :-(. Ani to však neodradí některé "oranžové" jezdce od ranní koupele v místním rybníce J. Po vydatné snídani začínají různá soutěžní klání jako turnaj ve stolním fotbale, střelba do nepřátel (vyfouknutá vajíčka s nápisy konkurenčních značek J), hod motorem (pro nedostatek motorů špalkem :-)), jízda pomalosti a požírání palačinek. Zejména ta poslední byla velice napínavá J. Po obědě nastává čas společného focení a poté již odjezd na vyjížďku. Díky mému jezdeckému umění jsem vyhrál výběrové řízení a mohl jsem celou vyjížďku vozit Zuzku součku :-).
Naše cesta vede do dětského domova v Kamenici nad Lipou, kde jsou děti do 6-ti let. Jedeme sem předat finanční dar, na který jsme se před tím složili + nějaké drobnosti na zub malým špuntům. Bohužel přijíždíme příliš brzy a děti ještě spí. Domluvíme se tedy, že se stavíme za hodinu. Dělíme se na 2 skupiny, z nichž jedna čeká u kafe na místním náměstí a ta druhá jede najet nějaké kilometry po okolí. V 16 hod se opět setkáváme na zahradě dětského domova. Děti jsou naší návštěvou doslova nadšené a ty odvážnější se nechávají vysadit do sedla motorek a zkouší k čemu jsou všechny ty čudlíky :-). Předáváme naše dary a po chvíli vyrážíme opět na cestu. Máme namířeno na nedaleký kopec Křemešník, na jehož vrcholu se tyčí rozhledna Pípalka. Ti zdatnější z nás, zdolávají její vrchol - je odtud pěkný rozhled do okolí a taky tady pěkně studeně fouká. Po nezbytném focení míříme zpět na základnu do hotelu. Po večeři přichází vyhlášení vítězů soutěží a předání věcných cen.
V jednotlivých kategoriích to dopadlo takto:
Střelba do nepřátel: 1.Láďa Beroun 2.Darča 3.Jarda
Hod motorem: 1.Big Bob 2.Míra Balů 3.Áda
Hod motorem ženy: 1.Dana Dobráková 2.Zuzka-součka 3.Zuzka-Ádova
Jízda pomalosti: 1.Pavel 2.Tono 3.Sqwer
Palačinky: 1.Míra Balů 2.Houzi 3.Dobrák
Fotbal: 1.Tom 2.Marian 3.Áda
Kategorie NEJ:
Nejtěžší: Míra Balů
Nejvzdálenější: Ladik
Nejmladší: Tom
Nejstarší: Dobrák senior
A pak už jen čekáme na zlatý hřeb víkendového programu - Ivoše Kaštana. A dočkali jsme se. Kolem deváté přijíždí i s manželkou Vierkou a dcerou. Zkoukneme dvd z Dakaru + spoustu fotek a dozvídáme se spoustu informací ze zákulisí tohoto nejznámnějšího závodu. Diskuse se pomalu přesouvá ze sálu na bar, kde ti nejvytrvalejší vydrží do ranních hodin :-).
Neděle 16.4.
Den odjezdu :-(. Po snídani se, tak jako ostatní, loučím s přáteli a mířím domů. To je hrozný, jak to vždycky rychle uteče. Ještěže se brzo uvidíme znovu.
A co říct závěrem?
Díky organizátorům za program, díky sponzorům za dary do soutěží a hlavně díky všem, co přispěli na děti z dětského domova.
|
|
