Je pátek ráno. Zataženo, ale neprší. Zatím. Než nabalím a připravím motku, začne drobně pršet. Nic si z toho nedělám. Pro jistotu si beru na kalhoty nepromoky a vyrážím. Po 50-ti km ve stálém dešti zjišťuji, že moje bunda už není nepromokavá :-( . Někde povolily přelepené švy membrány a mám lokty ve vodě :-(. Teplé rukavice od "Lujze" s nápisem "waterproof" jsou nepromokavé jen podle nápisu :-(. PO 100km jízdy v dešti jsme už celkem slušně promočený. Hlavně že vrchní nepromok se válí doma :-(. Aby toho nebylo málo, před Ústím n. Orlicí mi vynechává motor, až se zastaví úplně. Do města je to naštěstí z kopce. Motor po chvíli přemlouvání naskakuje a dojíždím k benzince. Možná závada je jen jedna - palivové čerpadlo. U tankovacího stojanu se pouštím do opravy. Z pod víčka kontaktů čerpadla vylévám trochu vody :-( a lehce kontakty oškrábnu nožíkem. Opět zjišťuji, že sada origo nářadí je plně dostačující :-). Čerpadlo vrčí, takže vše naházet zpět a za stálého deště pokračuji dál. Ještě že se mám cestou kde usušit, takže na místo srazu příjíždím až navečer. Zjišťuji, že ti, kdo vyrazili až odpoledne, dojeli v suchu. Zábava je už plném proudu a po přivítání všech účastníků a seznámení se s programem, pokračuje až do časných ranních hodin. Největším překvapením večera je vystoupení orientální tanečnice Mahmúdy :-)).
Ráno se probouzíme do chladného rána se šedivou oblohou. Po vydatné snídani se vydáváme na vyjížďku, jejíž první zastávkou je vojenské muzeum v Králíkách. Prohlížíme si vnitřní i venkovní expozici vojenské techniky, ale největšímu zájmu se jistě těší předváděcí jízdy tanku a obrněných vozidel na rozbahněné louce. Sluníčko se přece jenom začíná prodírat skrze mraky a hned je den veselejší. Z Králíků vede naše cesta nádhernou podzimní krajinou do Petříkova, kde testujeme místní bobovou dráhu. Dráha i my přežíváme testování bez úhony :-). Začíná nám už kručet v břiše a tak je nejvyšší čas vyrazit na oběd. Lehkým lesním offroudkem se dostáváme k chatě Severka, kde se pro každého najde něco dobrého k snědku, včetně grilovaného prasátka, burčáku a hudebního doprovodu v podobě cimbálovky. Ti co nemají offroudování dost, se vydávají zpět na základnu po Slonově trase. To že varadero není do rozhaněného terénu zrovna nejvhodnější se postupně přesvědčuje několik jezdců a zvedá své miláčky ze země. Někteří i opakovaně.... :-). Ostatní jedou raději na jistotu, po silnici. Cestou zpět se ještě stavujeme na prohlídku vybaveného pěchotního srubu KS-5 "U potoka". Zrovna tu probíhá akce "Oživený bunkr". Máme tak jedinečnou možnost prohlédnout si celý bunkr v doprovodu ozbrojené posádky. Po návratu zpět na základnu následuje večeře a "promítání" videa o cestě několika motorkářů přes Indii na "domácích" motocyklech Enfield. Večer je již tradičně zakončen diskusemi nad sklenicí pěnivého moku :-).
Porobouzíme se do nádherného slunečného rána. Je škoda nevyužít takového krásného počasí na celodenní vyjížďku. Po rozloučení se každý vydává cestou nesestou zpět k domovu. Já jsem to vzal "zkratkou" přes Polsko a domů dorazil až za tmy. Díky všem kteří přispěli dobrou náladou k pohodovému víkendu a v příští sezoně opět na viděnou. |
|
