Druhý ročník akce, kterážto se svou první edicí, v roce 2003, zapsala do podvědomí nás všech jako velmi povedená a vypečená.
Den první, středa 28.7.2004
Cobra je velmi přesný a tak se pár minut před sedmnáctou setkáváme v Jeleniej Gůře v Polsku abychom si zatáčky dali spolu. Jenže je plno aut a stojí to za ho… V jedné to beru zkratkou lesem a Cobřič to prej málem poslal do lesa taky :-). Chudák Hornet asi by se vztekal. Na chatě sme jako první a krátce na to dojíždí BULL. Jedeme do Sobákova okouknout jednu chatu, na kterou sem si dělal zálusk. Týýý jo to je haus jak cyp :-) Dokonce tam byly i kytičky, jen je škoda, že ne v květináči, ale rovnou v podlaze. Tak tuhle roubenku nebrat :-) Cestou od této „kupní šance“ jedeme přes Ještěd kde večeříme. Pár fotek a šup zpět do Harachova kde už je zbytek party. Večer popíjíme pivečko a dokonce padají i dvě lahve starýho pašeráka. Spát se jde až ve 4 ráno.
Den druhý, čtvrtek 29.7.2004
Z nějakého mne neznámého důvodu je Cobra nasranej u snídaně. Nevrlej člověk. Asi poruchy spánku, vypadá přetaženě. Jedu naproti Hajnýmu do Kopidlna. Pár chvil u Ludvíka školníka a domlouváme, že pojedeme zaprasit na MX trať. První průjezd je velmi, velmi nesmělý. H-J by zase řekl: „Proč, kurva jezdíš na volnoběh???“. Zrovna tak i první skoky, ale pak se tak nějak otrkávám a Hajnej nestíhá fotit. Nejezdí sám bo mu Afrika šla moc na dorazy a to se mu nelíbilo. Po půl hodině mu půjčuji KTM a za pár minut se válí v trávě s urvaným blinkrem. Zabít ho je málo :-). Naštěstí jen ten blinkr a v Mladé Boleslavi ho měli skladem. Nu což, zábavy už bylo dost a tak jedem do Harrachova. Cestu si krátíme lesíkem kde rostou trošku větší kameny, ale nakonec je to vše bez ztráty kytičky, což také večer notně oslavujeme, ale ne už tak do dlouho jako včera.
Den třetí, pátek 30.7.2004
Cobra je nesnesitelnej. Nevím vo co mu jako jde, ale prej dneska spí u manželky doma. Nu což, no. Já mířím směr Hradec Králové abych dojel naproti Dakarce. Chvilku čekám u pumpy a když dojíždí vidíme luxusní scénu. Vytočená ninja (2ks) a za nima policejní sirény. Za chvilku sanitka. Asi už je dohnali. Blbej den, víc ti k tomu neřeknu. My s Val si to šinem v pohodě a poklidu směr rozhledna v Chlumu. Chvilku koukáme, fotíme, líbáme a pak zase o kousek dál. Na Kozákov. Do hospůdky na jídlo. Ty porce tam jsou velmi luxusní. Nedojedl jsem to. Po jídle stíháme dva paraglajďáky co právě startují. Krásnej sport. Třeba někdy zase. Jedeme na chatu a lidičky z party ještě někde drandí. Jedem na koupačku a Jami s Helčou v šortkách a tričkách na Hayabuse vypadají dost šíleně. Voda je ledová a osvěžující. Do té doby než dojede Hajnej, že jako půjdeme trénovat :-). A tak tam lítáme tak hoďku po asfaltu a snažíme se o co největší a nejdelší wheele. Někdy se i zadaří :-) . Večer jsme s BULLem hodní chlapci a jen objímáme naše milé. Usmíváme se na přátele a ťukáme pulitry piva. Spát jdeme brzo.
Den čtvrtý, sobota 1.8.2004
Krásnej den bez kocoviny. Dnes je na programu romantická vyjížďka k větrným elektrárnám, na Ještěd a na Souš. U elektráren chvilku zevlujeme a pak padá rozhodnutí, že pojedeme trošku v terénu. Celkem pohoda. Val brzdí před první louží. Bohužel přední brzdou. Leží a vzteká se :-). Dakárek má nemocný blinkr, ale Val chce jet dál. Tak jo. Ukazuji tu louži a že ji jako má dát napřímo, že budu čekat v záloze. Když sem ale viděl jak jí v té deset metrů dlouhé kaluži zmizela polovina kol tak sem se trošku lekl. Ale ustála to na jedničku. Vyjíždíme na pole, které právě někdo obdělává a zrovna dneska se mi nechce mít problémy se vzteklým venkovským křupanem a tak jedem zpět. Cestou potkáváme sjezd k říčce, která se dere lesem a kameny. Chvilku sedíme a povídáme, ale pak mi jebne v qětáčku a rozhodnutí je jasné. Přejet na KTM tu říčku i s těmi kameny. To je maso. Val jen cvaká spouští a já cca ve čtvrtině měním rozhodnutí na dostat KTM na druhou stranu. Ty kamenu sou fakt velký a řeka místy má i 75cm hlobky. Nakonec jsem to po hodině úsilí dokázal tam a zpět. Leje ze mne ještě teď a cítím každou kost z toho jak sem musel zvedat motku když se chtěla vykoupat. Tuto část dne sem nazval KTM bouldering. Luxusní únava, zážitek, motka celá a Val vysmátá. Jelikož sme ráno napíchli pašíka na rožeň tak je nejvyšší čas jet nazpět a kus ho sníst. Dobrota to byla veliká a únava mne zmohla snad už v deset hodin.
Den pátý, neděle 2.8.2004
Čeká nás celkem štreka do Ovy a tak vyrážíme už ráno. V pohodě a poklídku se loučíme s přáteli a pak šup na motky a domů k Val. Tam ještě stihnu namontovat topcase na jejího dakárka a pak už jen směr Wroclaw.
Super akce, krásný víkend. Nezbývá než poděkovat organizátorům za luxusní párty… |
|
