Ač to na jaro venku vůbec nevypadá,rád bych napsal pár řádek o jedné vydařené motoakcičce na jihu Čech,která se konala o víkendu od 20.-22.3 ve vesničce Brloh u Českých Budějovic.
Byť jsem optimista, až do pátečního rána jsem si od počasí sliboval přívětivější tvář, ale bohužel nebylo mi přáno. Sněhové přeháňky a “teplo“ do 4°C bylo fakt stvořené pro cestování :-).
Toto zahájení sezóny jsem plánoval i jako společnou vyjížďku s manželkou, která se moc těšila na prima partu a sobotní výjezd po krásách jižních Čech,ale to bylo rázně zamítnuto naším 16-ti měsíčním synem,který je teď v tom věku kdy je tak trochu závislák na mamce :-).
Pátek 20.3.
No nic, prchám z práce okolo 12-té a nechávám si rezervu na sbalení, cestu a sněžení. Ve 14°° hod. dráždím Varana a se slzami v očích(manželčiných) opouštím Blatnou a valím směr Písek – Budějky…
Sněhové přeháňky se mi naštěstí vyhýbají a ani zima není tak hrozná. Dalo by se možná vydržet i delší cestu než těch cca.110 km do Brlohu(říkám si v Písku na pumpě, po příjezdu už měním trochu názor). Cesta je suchá až tak zhruba 5 km před Brlohem mne zastavuje děsivý pohled na lesknoucí se ujetý, zmrzlý sníh od půlky kopce přes les asi tak v úseku 2 km. Ještě kolemjdoucí turisti mi nedodali na odvaze pustit se do větší akce a válet se po zemi před tolika zraky obecenstva se mi opravdu nechtělo. Kdybych věděl co mne čeká následující den, tak bych se možná jen pousmál a s “ledovým“ klidem tento úsek překlouzal. Otočil jsem se tedy a hledal jinou alternativu, jak se do Brloha prokousat. Asi po 15-ti km zajížďce přijíždím k hospodě u Západa jako první a snažím se rozhýbat grogem, který móóóc pomáhá. Po další půlhodince doráží nejvzdálenější účastník srazu Milan na své KTM, který si vybral menší extrémek v podobě turistických stezek. Za další půlhoďku už přijíždějí zbývající “silnější kusy“ na motorkách. Po ubytování se při sledování DVD s motorkářskou tématikou debatuje do pozdních hodin o tom co a jak se plánuje na letošní rok, kolik kdo najede(někdo i přednadjede-viď taťko Pájo :-) ).
Sobota 21.3.
Vstáváme okolo 9-té a nestačíme se divit, co nám kdo provedl s motorkami. Tak nějak jako kdyby nám je někdo v noci schválně zaházel sněhem. Podělím spolunocležníky zázračnou růžovou tabletkou (preventivně) proti bolesti hlavy a jdeme v klidu posnídat. Okolo 11-té dopoledne pomalu mizí sníh ze sedel a tak se strojíme a vyrážíme směr České Budějovice-Třeboň-Halámky. Sluníčko svítí, silnice suché, prostě “paráda“ řekl by člověk, ale pouze kus za Halámky, kde jsme odbočili do výše položených míst a tam to teprve začalo. Před prvním úsekem zledovatělé silnice Chary zastavuje a ptá se ostatních, zda pojedeme dál nebo otáčíme. Samozřejmě nikdo nechce vypadat jako čajíček, tak všichni hrdinně přikyvují a jede se dál v domnění, že to bude jen pár kilometrů.
Bilance:
cca.30 km na ledě, sněhu a dalších zimních atrakcích….(zledovatělé vyjeté koleje,rozbředlý sníh…)
1 padlé BMW 1200 GS Adventure, naštěstí jen na místě a bez následků na kráse a musím upozornit néé vinou řidiče!!!(naopak všechna čest Křeny,vydat se na ledovou dráhu ve dvou to už chce kus odvahy!!!).
1 KTM, kterému se dostalo zhruba v polovině jednoho kopce minimum otáček a po podřazení na jedna se bohužel zastavil a na ledě už se nerozjel. Vyřešilo to menší popostrčení a jelo se dál.Když jsme vyjeli v jednom úseku z lesa míjíme partičku běžkařů, kteří při údržbě svých prkýnek snad museli pustit vše co měli v ruce a začít se tlouct do čela co jsme to za šílence.
Myslím kdo si tuto adrenalinovou jedinečnou jízdu užíval byl David na svém Uralu.Ten jakmile viděl nějakou tu závěj už byl v ní. Nemluvě o nesčetných hodinách přímo na silnici, kde někteří z nás při naší krasojízdě sotva dýchali a přemýšleli jak dobře padnout a jak budeme ty naše mamuty z toho ledu sbírat (Kačenko ještě že si zůstala radši doma !!!). Po absolvování této “ICE-SHOW“ jsme dorazili do Kaplice na dotankování + nějakou tu kávičku na rozehřání a pokračujeme směr Frymburk do oblíbené rybí restaurace na luxusní pochutiny z ryb a jiných zvířátek. Vepřovým řízkem fakt nic nezkazíš!!! Navíc z takové porce jsem byl plný pozbytek dne. Ještě jsem zapomněl zmínit průjezd lesem kolem Lipna, kde byla ne zrovna pěkně vypadající havárka. Osobní auto to nezvládlo na uježděném sněhu a zmrzlém ledu. Otočil auto na střechu a přímo do strouhy. Asi by měl každý vidět výraz v obličeji policajta, kterému padla brada, když viděl Charyho jak se tlačí dopředu po ledovce a za ním dalších 6 motorek :-). Po vydatném pozdním obědě vyrážíme zpět na základnu u “Západa“. Po cestě děláme ještě pár foteček pouhých pro rodinu na nedaleké louce před Brlohem, kde si někteří neodpustí motokrosové vložky a poté už opravdu do hospůdky na pivečko a vínečko, které jsme si dnes opravdu zasloužili. Ač se to nezdálo, najeli a naklouzali jsme za sobotní odpoledne pěkných 240 km. Večer proběhl v duchu předchozího večera pouze s tím rozdílem, že někdo přišel na chuť vínečku a podle toho též dopadl (nic osobního Chary a Křeny :-) ) .Myslím,že návrat okolo 4-té ranní na vás nenechal až tak velké následky, které by vedly k nějakému omezení v řízení v neděli ráno.
Neděle 22.3.
Někteří z nás, co měli v sobotu rozum, vstávají okolo 9-té za asistence slunečních paprsků, které vypadají za oknem lákavě, ale silný vítr nebude při zpáteční cestě to pravé ořechové. Zatím co já s Davidem máme již po snídani, vstávají ostatní jedinci, kteří vypadají tak trochu zbitě :-). Ale všechno je hned po dlabanci okay a tak vyrážíme s Milane za doprovodu Charyho, Křenyho a Davida k domovům. David se od nás v Netolicích odpojuje a se mnou až do Strakonic pokračují ještě Chary a Křeny. Při odbočce na Strakonice za Vodňanama se ještě loučíme s Milanem, který ji valí do opravdu nehezky vypadajících černých míst směrem na Příbram. Snad si Milane přijel domu suchý.
Ve Strakonicích ještě jedna poslední Charyho kulturní vložka v podobě jízdy po zadním kole asi 20 m a honem domů než začne pršet.
Díky za doprovod,kluci!!!
Rekapitulace uplynulého víkendu:
Myslel jsem si, že se nám počasí na toto zahájení pomstilo, ale když píšu tuto krátkou reportáž (úterý 24.3.) musím říct, žes to Chary naplánoval skvěle (mimochodem u nás je v tuto chvíli sněhová kalamita+nárazový vítr).
Nejsem velkým příznivcem “MEGAAKCÍ“ a tak v tomto množství co jsme se sešli u “Západa“ na Charyho zahájení motosezóny bylo opravdu super a musím říct i když nám počasí nebylo příliš nakloněno, byl to jeden z nejlépe strávených víkendů na motorce. Jen škoda, že nemohla přijet i manželka (kterou to mimochodem moc mrzelo). Myslím že to určitě nebyl poslední víkend strávený s tak fajn partou lidiček. Budeme se těšit!!!
Poděkování:
Charymu za skvěle naplánovanou vyjížďku a organizaci.
Samozřejmě všem účastníkům na motocyklech, kteří se nebáli zimního počasí,ale i kamarádům kteří přijeli automobilem jen tak na “pokec“.
Určitě nesmím zapomenout na obsluhu v restauračním zařízení u “Západa“,který svou trpělivostí nechal některé z nás debatovat na téma “motocyklismus“ do pozdních(nebojme se říct až ranních) hodin.
Mějte se všichni fajn a přeji všem mnoho kilometrů bez nehod v současné džungli na silnicích a při nějaké další takovéto podobné motoakci vás všechny rád(i) uvidím(e).
Miloš Macháček – Varadero Blatná |
|
