Repsol on Tour – GB a Isle of Man TT Races 2009

Zdravím všechny příznivce cestovních endur a Varader zvláště!!!

Po tříleté odmlce opět usedám k počítači a pokračuji ve tvorbě cestovatelského příběhu nazvaném Repsol on Tour. Nutno podotknout, že od té doby uplynulo mnoho vody a má Repsolka prodělala několik zásadních úprav a oprav. Na tachometru jí přibylo dalších 50.000 km a za uplynulé tříleté období se mnou procestovala mnoho koutů Evropy a Asie. V následujícím článku bych se rád věnoval sezóně 2009 a mé cestě za poznáním britských ostrovů. Jak již bývá zvykem, na podzim začínám pokukovat po mapě a pomalu plánuji cesty na příští rok. V roce 2008 tomu nebylo jinak. Když za mnou přišel můj kamarád Marek s nápadem, že by se rád podíval na největší pořádané závody na přírodním okruhu na světě (Isle of Man TT Races 2009), nemohl jsem odmítnout a koncept sezóny 2009 byl na světě. Samotné závody jsou svátkem pro všechny majitele motocyklů. Platí to zejména pro fandy sportovních motorek. Když už vznikl plán podívat se na ostrov Man, rozhodl jsem se toho využít a při té příležitosti se podívat do Skotska a Anglie. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jak pojmout následujících pár řádků o cestě na britské ostrovy. Nechtěl jsem na nic podstatného zapomenout a zároveň jsem nechtěl někoho unudit informacemi o tom, v kolik se vstávalo, kde se spalo, jaké bylo počasí, kolik km se denně ujelo, co se jedlo, co se vidělo, apod. :-) Nakonec jsem se rozhodl pro stručnější variantu v bodech, kde jsem se snažil zachytit všechny podstatné informace o naší cestě po britských ostrovech. 1. Příprava na cestu Jak již jsem zmínil v úvodu, na cestu jsem se začal připravovat společně s mým kamarádem Markem od podzimu roku 2008. Důvod byl prostý, termín říjen/listopad je nejzazším termínem pro rezervaci místa na trajektu mezi Anglií a ostrovem Man. Bez předchozí rezervace a platby přes internet nemáte šanci se na ostrov dostat. Ihned po rezervaci je nutné zaplatit rezervační poplatek 35 EUR, měnu si můžete vybrat, lze platit i v librách, zbytek z ceny 225 EUR je nutné doplatit do konce měsíce února, jinak je vaše rezervace neplatná. S placením přes internet jsem měl dobré zkušenosti a vše proběhlo bez problémů. Následně jsem obdržel poštou potvrzení o rezervaci a rezervační číslo, které jsem si vzal s sebou na cestu, neb jsme jej museli předložit před naloděním na trajekt v přístavu. Vzhledem k tomu, že jsem chtěl vidět nejen závody, ale i nejznámější místa Anglie a Skotska, zakoupil jsem si průvodce o Anglii a Skotsku od Marca Pola. Plán naší cesty jsem následně sestavil s pomocí průvodců a itinerářů cestovních kanceláří, které zde pořádají poznávací zájezdy. Celkový počet dní byl předběžně stanoven na 21. 2. Cesta na ostrovy a zpět Pro tranzit na ostrovy jsme se rozhodli využít dálniční úseky. Tranzitní část každé cesty mě značně unavuje, a proto se ji vždy snažím zkrátit, jak to jen jde. Při další cestě do portugalského Fara uvažuju o tom, že využiji trajekt z Itálie a nudné dálniční úseky jednoduše vynechám. V tomto případě jsme ještě tranzitovali po dálnicích skrz ČR, SRN, Belgii, Nizozemí a Francii. Pohodovým tempem a s přespáním v Německu cesta zabere 2 dny. Poznámka: Dálniční úseky v Belgii jsou v noci osvíceny permanentně celý rok. Ve francouzském přístavu Calais jsme se nalodili na trajekt přes kanál La Manche. Volili jsme loď místo vlaku, neb cesta byla levnější i pohodlnější. Dopravu přes kanál vám nabídnou dvě společnosti: P&O Ferries – Angličané a Seafrance – Francouzi. Na volbě společnosti, která vás přepraví přes kanál moc nezáleží, spíše je důležitý čas, v kolik přijedete do přístavu. Pokud nemáte předem rezervovaný lístek, stejně jako my, většinou si musíte u Angličanů nějakou tu hodinku počkat. Z tohoto titulu jsme volili Francouze, neb termín odjezdu byl do hodiny. Cesta lodí trvá 1,5 hodiny a nalodění i vylodění probíhá bez sebemenších komplikací. Cena za trajekt z Calais - Dover je cca 84 eur a zpáteční cesta vás vyjde téměř o polovinu levněji a stojí cca 45 eur. Aktuální ceny za trajekt si můžete zjistit přes internet na adrese: http://www.directferries.cz/calais_dover_trajekt.htm 3. Cestování po britských ostrovech Jízda po britských komunikacích Po vylodění z trajektu jsem zprvu čekal, že kolem cest budou informační návěstí, které budou informovat o jiném způsobu řazení do jízdních pruhů a upozorňovat na řízení na levé straně. Bohužel jsem nic podobného neviděl a tak jsme do nového systému řízení „vklouzli rovnýma nohama“. Měl jsem zejména problém s kruhovými objezdy, kterých je zde požehnaně. Na jízdu po levé straně si našinec musí zvyknout – trvalo mi to cca 2 dny a teprve až po týdnu jsem si byl úplně jistý. Všechny cesty na britských ostrovech se nachází ve velmi dobrém stavu a s výtluky se zde téměř nesetkáte. Dálnice jsou zdarma, bez poplatku a jsou velmi dobře značené. Cena benzínu se pohybuje kolem 1 libry, což bylo pro nás příjemné a co je podstatná informace, benzínové čerpací stanice jsou převážně ve městech a vesnicích. Kolem dálnic a silnic pro motorová vozidla jich moc nenajdete, takže je nutno s tím kalkulovat, při tvorbě trasy. Zajímavý poznatek, zejména pro ty „více spořivé“, pakliže jedete z jihu na sever, jedete celou dobu pořád mírně do kopce, se spotřebou jsem se nedostal pod 7,5 litrů. Motorkáři na ostrovech se nezdraví zvednutím ruky, ale mírným ukloněním hlavy do strany, záhy jsem pochopil proč, neb díky jízdě po levé straně je zvednutí pravé ruky trochu nebezpečné. Policie používá automobily značky BMW a Volvo. Dobrou zprávou je, že moc často nejsou vidět a s radarovou kontrolou rychlosti jsme se téměř nesetkali. Je nutné podotknout, že omezení rychlosti je v mílích a proto je nutné si aktuální rychlost vždy přepočíst. Ubytování a strava Na britských ostrovech jsme využívali dva typy ubytování: a) Kempy Cena za kemp je příjemných 6-7 liber, v kempech je většinou všude wi-fi, restaurace, čisté sociální zařízení, prádelna (pračka stojí 3 libry a sušička 70 penny), dostatek místa pro váš stan, předpisově posekaná tráva a moc příjemní lidé. b) Rodinné penziony (B&B) Cena za penzion je 50-70 liber, v ceně je zahrnuta snídaně. Na výběr je z kontinentální a britské varianty: -britská snídaně zahrnuje párek nebo klobásku, vaječinu, jogurt, čočku, slaninu, toast, bramborový placek a juice -evropská snídaně je standardní jak ji znáte z našich hotelů a také ji musím doporučit neb z té britské mě půl den bolelo břicho. Typickým znakem rodinných penzionů jsou velmi úzké chodby a velmi malé pokoje, cca 16-20 m2. Motorky jsme většinou parkovali před domem bez většího strachu o jejich odcizení Stravovali jsme se převážně z vlastních zdrojů, pakliže se rozhodnete zavítat do místního Tesca na nákup, tak vězte, že cenová hladina je cca o 10% vyšší než v ČR. Sortiment potravin je přibližně stejný jako u nás, což znamená, že se není nutné před cestou na ostrovy nijak zvlášť předzásobovat. Pakliže se rozhodnete navštívit restauraci, ceny jsou vyšší asi o 15-30 % oproti cenám v ČR, záleží na volbě pohostinného zařízení a také na místě. Ti co holdují pivnímu moku budou určitě nadšeni z velkého výběru piv. V každé restauraci najdete cca 10 druhů piva, cena za každé „velké pivo“ je 3-6 liber. Pro ty co k pivu rádi kouří cigarety mám informaci, že krabičku cigaret zde pořídíte za cca 6-7 liber. 4. Isle of Man TT Races 2009 Na trajekt na ostrov Man jsme se nalodili společně s několika dalšíma desítkami motorkářů z celé Evropy z anglického přístavu Heysham a cesta nám zabrala 2,5 hodiny. Na Manu jsme strávili celkem 4 dny. Ostrov si stihnete prohlédnout a projet za jeden den. Pakliže si vyberete peníze z bankomatu na Manu, tak tato manská libra platí jen na ostrově Man, v Anglii neplatí a musíte si ji 1:1 vyměnit v bance za anglickou libru. Většina motorkářů byla ubytována ve stanech v kempech, které byly vytvořeny na třech fotbalových hřištích. Cena za kemp byla 7 liber/osobu/noc. Celková organizace závodů je naprosto profesionální a je myšleno na všechno až do sebemenšího detailu. Trasa závodu je vytvořena na běžných komunikacích s minimálními únikovými zónami. Okruh měří cca 60 km a ti nejlepší závodníci jej zvládnou za něco málo pod 20 minut. Závod se jede vždy na 4 kola s jedním tankováním. Závod se jezdí na 109 oktanový benzín. Divák má naprosto volný přístup do servisního zázemí jezdců. Jméno, které se na Manu skloňuje ve všech pádech je John McGuinness, který je rekordman, drží rychlostní rekord (celková průměrná rychlost 130 km/h) a pravidelně vyhrává kategorii Superstock. Českým zástupcem v roce 2009 byl Michal Dokoupil na Yamaze, v kategorii 600ccm skončil na 32 místě. Podrobnější informace na: http://www.iomtt.com/ 5. Anglie Anglii jsme poznávali zejména při cestě na ostrov Man. Na jihu jsme navštívili město Brighton – je zde krásný královský Pavilion s nádhernýma zahradama a mimo jiné je taky toto město považováno za hlavní evropské město homosexuálů. Za zmínku stojí určitě také oblast Stonehenge s obdivuhodnými mystickými kameny postavenými do kruhu a město Bath s nádhernými římskými lázněmi. Ve Stratfordu nad Avounou doporučuji navštívit rodný dům Williama Shakespeara a v městě York najdete mimo jiné největší muzeum vlaků na světě (vstup je zdarma). Národní park Lake District je sice nejdeštivější oblastí v Evropě, ale nabízí nádherné výhledy na krajinu, určitě stojí za navštěvu. Studentské město Oxford, fantastické město s nádhernou architekturou-nesmíte vynechat! Sečteno podrženo, v Anglii je co vidět, je zde mnoho pěkných míst, lidé jsou moc příjemní, angličtině bez problémů rozumíte a určitě si zaslouží nejen jednu návštěvu. 6. Skotsko Skotsko jsem navštívil již sám bez Marka. Skotsko se dělí na tři části: jižní, střední a severní. Byla mi doporučena jižní a střední část, neb v té severní jsou jen hory a deštivé nevlídné počasí s teplotou kolem 6 stupňů. Asi nejkrásnější částí Skotska je západní část středního Skotska. V jižním a středním Skotsku je téměř na každém kroku hrad. Vstupné je od 3-15 liber. Navštívil jsem královský hrad Balmoral, hrad Dunstaffnage (hradby jsou široké 3m) a hrad v hlavním městě skotska v Edinburghu. Určitě doporučuji národní rezervaci Loch Lomond, upozorňuju zejména velké množství komárů, repelent je nezbytý pro přežití :-). Jezero Loch Ness je turistickou pastí, určitě si nemyslete, že zde nějakou tu příšerku uvidíte. Po cestě na sever stojí určitě za to navštívit oblast, kde se nachází Ben Nevis - nejvyšší hora Skotska. V severní části středního Skotska, v údolí řek najdete celou řadu „destilerek“, kde se pálí věhlasná „skotská“. Exkurze bývá většinou zdarma a je spojena s ochutnávkou. Osobně jsem navštívil „The Glenlivet“ a od té doby patří mezi mé oblíbené značky whisky. Hlavním městem Skotska, které určitě za to stojí vidět je Edinburgh s nádherným hradem a nejznámější ulicí Royal Mile. Za zmínku stojí návštěva města Glasgow a Iverness na severu. Moc krásná je cesta z Montrose do Arbroath, kde se nachází skály s hnízdy chráněných druhů ptáků. 7. Závěr Tří týdenní cesta po britských ostrovech byla moc pěkná dovolená. Britské ostrovy nabízí mnoho zajímavého, proměnlivé počasí a pakliže hledáte tip na zajímavou dovolenou, můžu jen doporučit. Snad jedinou nevýhodou této destinace je časová náročnost, neb na méně jak na tři týdny se zde nevyplatí ani vyrážet. Sumarizace: Časová náročnost: 21 dnů Finanční náročnost: 45 000 Kč Kilometrová náročnost: 6 000 km Účastníci: Bigbob, Honda XL 1000V Varadero Bedy, Triumph Daytona 675